O úspěchu Martina Sonnka na MČR starších žáků v sezóně 2018/2019 a novému angažmá se dozvíte zde ...

Martine, kdyby ses vrátil do sezóny 2018/2019, co byl pro tebe nejsilnější okamžik za cestou o třetí místo na Mistrovství České republiky?

Nejsilnější okamžik byl, když jsem uviděl, jak spadl Znojmu míč na zem, poslední míč boje o bronz. Věřím, že je mnoho zajímavých chvil, ale pocit z těžkého vítězství se nahradit nedá.

Mohli jste pomýšlet i na tížené zlato?

Určitě mohli, ale jako tým jsme nepomýšleli. V semifinále jsme narazili na jasného favorita a to nám podkopalo sebevědomí.

Do VK Ostrava jsi přišel na jeden rok, jaké to bylo? Nový kolektiv, nový trenér (Roman Dvoran) a dojíždění. Bylo to těžké dostat se do herní pohody?

Bál jsem se. Tak jak tomu je pokaždé. Ale bál jsem se neprávem, náš kolektiv byl k nezaplacení a užili jsme si hodně srandy. S trenéry jsem vycházel dobře - dokonce mne vozili na autobus přes město. Ne, neměl jsem si na co stěžovat a na všechny rád vzpomínám.

Ty jsi dokázal skloubit tréninky ve VK Raškovice i ve VK Ostrava, a přitom stíhat školu. Jak často jsi trénoval a šlo to skloubit se školou?

Dalo, ale bylo to trochu složité. Tréninky jsem měl třikrát za týden. Dva s dojezdem do Ostravy a jeden v Raškovicích, před kterým jsem si z rozmařilosti chodíval zahrát florbal ve škole. Zbývající dvě volné odpoledne jsem musel dojíždět do Frýdku připravovat se k talentovkám na svou nastávající školu. S tím byly někdy problémy, jelikož jsem chodil i na sobotní dopolední kurzy na oné škole (říjen/listopad), takže jsem na některé České poháry přijel pozdě. A pro jistotu jsem si na soustředění v létě vytvořil problémy s ramenem, takže jsem do toho dva měsíce radostně dojížděl na ranní rehabilitace.

Poté, co jste dosáhli tohoto obrovského úspěchu, jsi dále nepokračoval ve VK Ostrava a vrátil ses do Raškovic, kde jste měli tvořit družstvo kadetů v Moravskoslezském poháru. Co tě vedlo k tomuto kroku?

Vedly mne z toho argumenty v minulé otázce, jinak řečeno měl jsem všeho plné zuby. Navíc jsem si byl jistý, že jako první rok kadet si nezahraji a většině z týmu se také nechtělo pokračovat. Nenacházel jsem důvod zůstat.

Dnešní sezónu ses opět vrátil do světa velkého volejbalu a stal ses členem extraligového družstva kadetů ve VK Ostrava. Jak se to přihodí, že po roce trénování v Raškovicích ses dostal opět do formy a je o tebe zájem v Ostravě?

Ve VK Ostrava se během roku 2019/20 změnily poměry a nastoupil nový trenér, který mne viděl hrát za žáky pod ostravským dresem, a protože je v Ostravě nedostatek ročníku dva čtyřek kontaktoval mne a já přijal.

Během přípravy jste měli několik přípravných utkání, také několik kempů, měl jsi čas poznat tým?

To je pravda. Nicméně jsem měl výhodu, že jsem hodně z nich potkal a věděl, co to jsou za typy lidí. Nebylo úplně jednoduché se mezi ně dostat, ale tak to chodí.

Před koronavirovou pauzou jste odehráli první kolo extraligy v Praze. Jak jste dopadli a byl to rozdíl oproti okresnímu přeboru mužů, kde také nastupuješ?

Dopadli jsme špatně. Ale nebudu říkat, co jsme dělali za chyby, spíše jsem si u tohoto turnaje znovu připomněl , jaké je to hrát naplno a rychlost, s jakou se volejbal na nejvyšší české úrovni hraje, mi za ten rok pauzy doopravdy chyběla. Rozdíl? V rychlosti, nic moc odlišného na tom nevidím.

V Raškovicích jsi univerzál, v Ostravě nahrávač. Vyhovuje ti tato univerzálnost nebo by ses chtěl už spíše specializovat především na určitý post?

Vyhovuje mi to tak, jak to je. V Ostravě nemám nahrávače úplně jistého. Ano trénuji především jako nahrávač, ale když je potřeba tak i jako účko. Tak tomu bylo i na našem prvním extraligovém turnaji, kde jsem jako střídající naskočil na pár míčů za oba tyto posty.

Jak hodnotíš, že ses v Raškovicích potkal v jednom týmu nejen se svými bratry, ale i se svým otcem?

Velmi kladně. Jsem rád, že alespoň někde si mohu naštvaně zakřičet na bratra.

Na závěr se chci zeptat, co je tvůj volejbalový nebo osobní cíl v příštích letech, a co by jsi vzkázal mladším volejbalistům a volejbalistkám do Raškovic?

Jediné po čem toužím, je, abych byl spokojený. Samozřejmě by bylo pěkné nadále bojovat za barvy VK Ostrava, ale určitě se při tom nechci sedřít do krve. Vzkázat? Když máte možnost, využijte ji, protože si budete vyčítat, pokud to neuděláte.